Úvod - Home > Zbytek mého pobytu tady

Zbytek mého pobytu tady

14.11.2023 20:53

Zítra (ve středu) v noci už opouštím hotel a odjíždím na letiště. Tak rychle to uteklo! Manžel tady ještě zůstane dva další týdny (viz Kalendář akcí). V tomto příspěvku už tedy shrnuji zbytek svého pobytu tady... Celá Indie v tyto dny zrovna slavila svůj největší svátek Diwali, což pro nás nebylo zrovna moc praktické. Všichni vždy mají plnou hlavu jen tohoto svátku - přípravy, pečení, návštěvy, nákupy... Je mi líto, že jsme právě díky tomuto období nemohli některé věci uskutečnit, ale manžel tady má ještě dva týdny, tak se toho dá stále dost stihnout. Především jsme tedy během těchto dní upevňovali ve víře ty, kteří už jsou znovuzrozeni a samozřejmě jsme všude šířili Boží lásku. Jsme připraveni a dostupní pro cokoli, co Duch svatý má!

Dvakrát jsme se viděli s Pratikem... Jeden den jsme s ním strávili v podstatě celý - nejprve jsme se v našem hotelovém pokoji dlouho modlili a povídali. Manžel zodpovídal všechny jeho početné a hluboké otázky a vyučoval ho úžasné věci z Božího slova. Potom jsme jeli společně na večeři. Pratik pochází z hinduistické rodiny a do doby, než jsme se setkali, nejedl vůbec žádné maso. Čím více poznával Bibli a Ježíše, tím více se měnil i jeho jídelníček :-) Protože mu však jednou po snědení kuřete v indické restauraci nebylo úplně dobře, nedůvěřuje tolik místní přípravě masa a dává si maso pouze v "bezpečných" restauracích. Vždy chce s námi zkusit nějaké nové jídlo na novém místě a vždy má připraven i slevový kupón :-) V létě navštívil Vietnam a tam poprvé okusil hovězí maso. Nezapomněl se o tom pochlubit svým rodičům :-) Ti byli prý opravdu hodně zklamaní. Podruhé jsme se s Pratikem viděli včera, kdy přišel na náš hotel. Opět jsme se modlili a manžel vyučoval. Pratik řekl, že když se před někoho položí všechna náboženství a člověk je upřímný, nejde si nevybrat Ježíše a Bibli, to jediné totiž dává smysl, to jediné je pravda. Je smutné, jak lidé zůstávají v náboženství, ve kterém byli vychováni a neobstarají si o něm a o těch dalších bližší informace. Lidé slepě následují své vůdce a praktikují naučené nesmyslné rituály, jimž se více či méně odevzdávají. Pratik se modlil, aby všichni uslyšeli o Ježíši, aby měli možnost uvidět pravdu a rozhodnout se pro ni. Sláva Bohu! Amen, věříme, že se světlo evangelia nezadržitelně šíří až do posledních končin země!

Několikrát jsme se sešli s Vickym... Stále chodí do zaměstnání, kde mu poslední měsíce neplatí, jak jsem již dříve zmiňovala. Věříme spolu s ním za novou požehnanou práci. Jeli jsme s Vickym navštívit jeho rodinu do vzdálené části tohoto města. Jde o tři z šesti dětí Vickyho strýce a jejich rodiny. Zřejmě si pamatujete na tohoto strýce, který přijel před lety z venkova do Bombaje na naplánovanou operaci, manžel se za něj modlil, on byl uzdraven (poprvé po týdnech se pořádně najedl) a operace byla zrušena. Když manžel dorazil příště, tento strýc se s ním musel vidět, hned přijel z venkova a vydal svůj život Ježíši. Postupně tak učinili i všechny jeho děti a dál to pokračuje i mezi dětmi těchto dětí (viz mladá žena Deepika, která se znovuzrodila během této naší cesty). (Strýc během covidového období, kdy jsme do Indie nemohli jezdit, ve svých 84 letech zemřel. Díky Bohu je teď, a na věky spolu s námi bude, v nebi!) V těchto rodinách jsme se za všechny modlili a mluvili o Ježíši. Jedna ze strýcových dcer Sunita (maminka Deepiky) nás požádala o modlitbu za uzdravení. Po modlitbě se jí viditelně ulevilo. Haleluja! Vyučovali jsme ji, jak stát ve víře, děkovat Ježíši a chválit Ho. Je skvělé, že čte Bibli a začala navštěvovat místní církev.

Rovněž jsme trávili čas s Mohanem a Meganou. Měla jsem na srdci koupit jí něco pěkného na sebe, tak jsme je vzali do obchodního domu. Megana jela podruhé v životě (poprvé před rokem - také s námi) po eskalátorech. Chvíli jí trvalo, než se odvážila na ně vstoupit :-) S mojí pomocí si v obchodě vybrala krásné indické šaty. Poprvé nakupovala v takovém obchodě a poprvé si zkoušela takové pro ni naprosto luxusní šaty. Nikdy nevlastnila tak krásný kus oblečení. Byla naprosto dojatá, moc nám děkovala a celý zbytek večera se k tomu neustále vracela (a samozřejmě nepustila tašku s šaty z ruky) :-) Během hlavního dne Diwali nám poslala svou fotku v těchto šatech (viz přiložené snímky). Potom jsme je ještě pozvali do restaurace dle jejich výběru, kde se opravdu kvalitně najedli. Všichni jsme si tento společný čas v přítomnosti Boží lásky a radosti s ohromnou vděčností, užili.

Mohanova sestřenice Seema s manželem nám chtěli předat nějaké dárky a protože jsme zrovna byli venku, tak z toho nakonec vzniklo několikahodinové noční setkání v McDonaldu :-) Mluvili jsme o Ježíši a o úžasné Boží lásce. Seema nám vyprávěla své svědectví, jak byla před několika lety zázračně uzdravena z tuberkulózy. Ležela v nemocnici na "smrtelné posteli", nemohla mluvit, neviděla, pouze slyšela. Zaslechla, jak se její rodina baví o tom, že by bylo dobré ji už odpojit, aby se to neprotahovalo (stojí to peníze) a jak její malý chlapeček volá "mami"... V tu chvíli jí vytekly slzy... Sdílela, jak se v duchu modlila a prosila Ježíše o pomoc. Ježíš ji tehdy uzdravil, tělo bylo obnoveno a lékaři zaskočeni. Ona se v ten okamžik rozhodla, že bude pomáhat slabým a ztrápeným, především v nemocnici. A to je mimochodem náplní její současné práce. Vidíme, jak její srdce hoří pro pomoc a službu druhým. Požádali nás o modlitbu za jejich miminko, chtěli by ještě jedno nebo dvě děti. Seema má z předchozího manželství sedmiletého syna, který tráví většinu času v soukromé internátní škole na vzdáleném hezkém místě, kde dostává dobré vzdělání a výchovu. Nic takového by nebylo v Dharavi možné, takže přinášejí tuto oběť odloučení, a zároveň snáší finanční zátěž. Společně jsme se tedy v McDonaldu naplno a dlouho modlili... :-)

Sláva Ježíši za Jeho ohromnou nekonečnou lásku, která vytrhuje ze smrti, trápení a otroctví! Je tady dokonalá věčná svoboda pro KAŽDÉHO!