První týden
První týden nám tady utekl až moc rychle. Počítáme s holkami zbylé dny a nejraději bychom si zde pobyt ještě prodloužily, nebo se sem hodně brzy vrátily. Dva týdny je příliš málo! Každý den jsme se snažili co nejvíce využít a naplnit... Mnoho vidíte zachyceného na fotografiích, které leckdy řeknou více než slova. Hned druhý den po příletu jsme navštívili Vickyho rodiče, kde jsme se setkali i s dalšími lidmi ze sousedství a modlili se za ně. Všichni byli moc rádi, že nás opět vidí, zvláště holky po tak dlouhé době... Tentokrát zatím nebylo možné mít u Vickyho shromáždění, protože až na výjimky pracuje každý den pozdě do noci.
V pátek jsme vyrazili do Dharavi, kam to máme od hotelu opravdu kousek. Viděli jsme některé naše známé (např. viz foto moje známá od ryb :-) a krátce jsme se potkali i se Sonym, který nám dřív pronajímal místnost na setkání. Navštívili jsme Mohanův bývalý domov, kde teď bydlí jeho bratři s manželkami (v různých patrech). Mohan v současnosti bydlí přechodně o kus dál u strýce. Mohanův starší bratr nám sdělil, že ty problémy v bříšku jeho synka, za něž jsme se minule modlili, jsou už pryč. Sláva Bohu! Mohanův mladší bratr byl v práci, ale moc rádi jsme se setkali alespoň s jeho manželkou, s kterou měl na podzim svatbu. Potom jsme se přesunuli ještě více do vnitrozemí tohoto slumu k Mohanově sestřenici Seemě, s níž jsme měli schůzku naplánovanou už delší dobu. Známe ji a jejího manžela už dlouho, ale až teď jsme měli možnost je více poznat. Strávili jsme u nich úžasný čas. Oba milují Ježíše, ale nejsou téměř vůbec vyučeni ve víře. Jsou to milí, stále pozitivně naladění mladí lidé, kteří mají srdce pomáhat a sloužit (oba pracují v nemocnici). Rádi bychom se jim více věnovali. Uvidíme, jak to Duch Svatý povede a co všechno připravil.
V neděli jsme sloužili v církvi pastora Gabriela, kam začala chodit Vickyho maminka a další lidé z jejich sousedství. Moc jsme si tam užili Boží přítomnost! Manžel ohnivě předal poselství víry o vítězství v Kristu a Duch Svatý mocně působil... Lidé pozitivně reagovali a byli Slovem a následnými modlitbami hodně požehnaní a zasažení. Sláva Bohu! Pastor Gabriel nám několikrát opakoval, jak ho kázané slovo osobně silně inspirovalo a povzbudilo. Haleluja! Poté nás pozval na oběd a naše dvě rodiny si tak společně užily skvělé obecenství.
Jeden den jsme si rezervovali pro Pratika, kterému se blíží důležité závěrečné zkoušky, a tak už zřejmě nebude mít během tohoto pobytu čas na další setkání. Přinesl nám do hotelu jako dárek dvě veliké tašky plné různého tropického ovoce a dobrot. Máme co dělat, abychom to stihli sníst :-) Hodně dlouho jsme povídali a společně se modlili. Pratik se stále více vydává Ježíši a Jeho věcem a je rozhodnut Ho následovat. Potom jsme jeli na večeři do hotelu, který vybral a kam měl předem připravenou určitou slevu.
Dále se samozřejmě věnujeme Vickymu a Mohanovi a dalším, jak je potřeba a sdílíme dobrou zprávu o ohromné Boží lásce a věčném vítězství se všemi a všude, jak to jen jde... Bůh je Bůh zázraků a tento národ půjde do nebe!!!
Jedeme v rikshe :-)
U Vickyho
Tomuto miminku zemřela před třemi měsíci maminka
Jdeme do Dharavi
Moje známá od ryb :-)
U Mohanových bratrů
U Mohanovy sestřenice
Jižní Bombaj
Večeře :-)
Jedeme do církve
V církvi u pastora Gabriela
Rodina pastora Gabriela
S lidmi z Vickyho sousedství
Pastor Gabriel nás pozval na oběd
S Pratikem