Úvod - Home > První týden

První týden

22.10.2022 09:21

Konečně jsem našla trochu času na psaní... Co jsme přijeli, tak máme dny naplněné téměř do poslední minuty. Zvášť, když je můj pobyt tady tak krátký... Všichni se mě ptají, proč nezůstanu déle a proč s námi nepřijely i naše holky... Přemlouvají mě, abych ještě zůstala a myslím, že na mně všichni vidí, že se mi vůbec nechce odjet...

Naše první dny spočívaly převážně v opětovném navázání a upevnění našich dosavadních vztahů a v intenzivní pastýřské péči. :-) Vicky má skvělou práci, díky Bohu! Pracuje pro jednu křesťanskou autobusovou dopravní firmu, kde se vůbec nestydí za Ježíše - na autobusech mají křesťanské nápisy a především výrazně jméno Ježíš (viz foto - Vicky nás seznámil i s několika svými spolupracovníky a řidiči). Vicky tam dělá nějakou důležitou logistickou, povětšinou asi kancelářskou práci, která ale vyžaduje, aby byl neustále na telefonu a schopen kdykoli přijet. Jinak je jeho pracovní doba od 15 do 23 hodin, 6 dní v týdnu. To nám trochu komplikuje naše setkávání s ním (většinou se s ním teď tedy scházíme kolem půlnoci) a shromáždění, která jsme měli u něj doma. Zároveň teď probíhá Diwali - největší indický svátek v roce. Lidé mají sice dovolené, děti volno ze školy (2-3 týdny), ale všichni jsou hodně zaneprázdnění nákupy, vařením, pečením atd. Takže spousta schůzek je naplánována až po Diwali a zároveň mém odjezdu. :-(

Také jsme se znovu sešli s Mohanem a jeho dívkou, kde teď probíhá drama, o kterém se zmíním víc asi až příště (jak se to bude dál vyvíjet). Její rodina, ač je také z Dharavi, pochází z trochu vyšší kasty než Mohan a začala dělat ohledně tohoto vztahu veliké problémy (i ve spolupráci s policií). Další komplikací pro něj je, že se jeho mladší bratr příští měsíc žení a bude s manželkou bydlet v přízemní místnosti jejich "domečku" v Dharavi, kde jeho starší bratr už s rodinou bydlí v místnosti v prvním patře. Pro Mohana tam už tedy nebude místo a musí si najít někde nějaké jiné bydlení. Má teď ale relativně dobře placenou práci - myje okna velikých výškových budov (obchodní centra apod.), kde musí viset na laně (práce se pro něj uvolnila po člověku, který spadl a zabil se), takže je schopen i nějaké peníze ušetřit. Věříme, že Bůh má pro něj nadpřirozený vítězný plán! Ježíš je Cestou i tam, kde žádná cesta není...

Setkali jsme se také s Pratikem (mladý chlapec z té nejvyšší indické kasty, kterého známe už také skoro 6 let). Přinesl nám spoustu dárků - indických dobrot, které nevím, jak pobereme domů... Asi je budeme muset sníst. :-) Dlouho jsme povídali na našem hotelovém pokoji a potom jeli na večeři. Sehnal nějaký slevový kupón do jedné luxusní restaurace a moc tam chtěl s námi jít...

Jeden z našich známých pastorů tady nás pozval k nim domů na večeři a v neděli (zítra) kázat u nich v církvi. Strávili jsme s ním a jeho manželkou požehnaný večer, hodně jsme povídali (dlouho jsme se neviděli, tak jsme to museli dohnat) a pochutnali si na skvělé indické večeři. Moc se těšíme na zítřejší shromáždění.

Snažila jsem se hodně věcí zdokumentovat fotografiemi... :-)